Artin Squash Cup 2015

Říká se, že „ajťáci“ a sport nejde dohromady. My však toto tvrzení nepodporujeme
a boříme mylné představy. Například squashovým turnajem.

Squash Artin

Převlečení, nástup, vysvětlení pravidel s obrázkem, který nikdo nepochopil (ani ti, co to hrát umí) a následné rozřazení do skupin dle otázky: „Kdo už to někdy hrál?“ Ruku zvedla většina. „Kdo to hrál více než pětkrát?“ To už zvednuté ruce opravdu prořídly.
A další otázku již nebylo potřeba ani pokládat. Ale i tak se všichni nebojácně vrhly na kurty a bojovali neúnavně o umístění.

artin squashartin squash

artin squashartin squash

Po třech hodinách, několika zraněních a pár propocených tričkách, byl turnaj u konce. Na řadu přišlo očekávané vyhlášení výsledků a společné foto. Z potlesku radovalo osm vítězů. Za první tři místa a dále titul za nepropocenější tričko, nejladnější pohyby, pijan turnaje, skokan do zdi či sběrač míčků 🙂

artin squash

Artiňáci v Harrachově

Osm lidí, dva velké pokoje a jedna velká párty. Přesně tak to bylo plánováno, ale jak se říká, raději nic neplánuj a ani se moc netěš, abys pak nebyl zklamanej.

Zklamání číslo 1: Dva dny předem jeden účastník onemocněl.

Zklamání číslo 2: Hodinu předem tři další kvůli práce ani nevyjeli.

Zklamání číslo 3: Ti, co nevyjeli, nám měli dovézt lyže a snb.

Výsledek: Čtyři lidi, dva velký pokoje a žádné vybavení na hory. To je teprve výzva!

Pátek: Dobrovolně jsem se přihlásila jako navigátor. Vyrážíme z Prahy. Jsme za Prahou. Kupodivu jsme opět v Praze. Odebrali mi roli navigátora. Dojeli jsme na hotel. Obdrželi jsme přihlášky k pobytu a jdeme se ubytovat. Jsme mile překvapeni mezonetovým provedením pokojů. Paráda. Jdeme na večeři. Paráda. Několikrát si přidáváme, když máme zaplaceno osm večeří :) Vyplňujeme přihlášky. Kolega nemá občanku. Vymýšlí si číslo. Přesvědčujeme ho, že má občanka třináct čísel. Nevěří nám a zapisuje jich jenom jedenáct. I tak jich má moc. Vracíme se na pokoj a připravujeme se na noční život Harrachova. Noční život není až tak velký, jak jsme si mysleli. Po vstupu na místní diskotéku zvyšujeme počet účastníků o polovinu. K ránu se vracíme na hotel.

Sobota: Budík zvoní v sedm ráno a chce se mi brečet. Snídaně je tichá a kolegyně nedorazila. Začíná pršet. Čekáme až přestane mezitím jdeme spát. Odpoledne přestalo pršet. Jdeme na oběd.

Kolegyně stále nedorazila. Půlka svíčkové mi utekla z talíře. Odnesli mi talíř. Maskuju flek jiným talířem. Ten mi taky odnesli. Nemám už žádný další talíř. Vyrážíme na výlet k vodopádům. Kluci po cestě lopatují (sjíždějí kopce na dětské lopatě). Moc jim to nejede, ale i tak mají radost.

lopating Vodopády jsou parádní.

VodopadyI cesta zpět lesem. Kolem nás poletuje sníh a běžkaři. Asi to taky někdy zkusím. Potkali jsme psa v papučích. Vracíme se na hotel promrzlí. Připravujeme se na noční život Harrachova. Je ještě menší než včera. Vracíme se na hotel a jdeme spát.

Neděle: Budík zvoní v sedm ráno a nechce se mi brečet. Balíme věci a vyrážíme do půjčovny. Bereme třikrát snb a jedny lyže. Kluci kupují skipasy, my hledáme malý kopec, kde se bude dobře padat. Po dvou hodinách mám několik modřin na zadku a cítím i svaly, o kterých jsem ani nevěděla, že je mám. Jdeme na oběd a pak vracíme snb. Před půjčovnou zkoušíme „selfíčko“.

harrachovSNBKluci dále jezdí a my relaxujeme u sjezdovky s kafčem. V podvečer vyrážíme zpět do Prahy a plánujeme příští návštěvu. Ideálně v půlce února, kdy začínají jarní prázdniny a noční život v Harrachově bude stát za to ;)

Víkendové hlášky:

Už tam budem. Ještě třicet kilometrů a pak doleva.

Je to trochu černý humr.

Já jsem vlastně jako Robin Hood, akorát s koulema.

Moc jsem jich neviděl, ale ty co jsem viděl, tak by byly takhle.

Takže oni se tam nastěhujou a pak umřou? (schránka na brouky)

Já když jedu rychle, tak se bojím a nepadám.

Zastřel si svého kolegu

Jak se nejlépe odreagovat, protáhnout svaly a u toho mít navíc možnost pomstít se svému kolegovi? Vyzkoušejte střílečku naživo – lasergame. My jsme do toho šli. Oproti paintballu odpadá strach z bolesti a člověk nemusí být navlečen v pěti vrstvách, aby ta bolest byla co nejmenší. Rozdělili jsme se do dvou týmů a úkol byl jediný: „Dostat jich co nejvíc a žádné slitování!“ A pak už jen běháte a běháte, krčíte se za vším, co jde a střílíte. Většinou dost vedle. A taky občas křičíte překvapením ze zásahu (hlavně holky) a pak pěkně nadáváte (zase holky). Ale stojí to za to :).

lasergame

První Comic Con v Praze

Rozhodli jsme se zjistit, kdo je lepší. Marvel nebo DC? Prvotní namyšlené tipy DC týmu bylo, že vyhraje jednoznačně DCčko. Protože jich bylo více a protože jsou prostě namyšlení :). Souboj probíhal ve všech úrovních. V síle, inteligenci, důvtipu či kreativitě. K tomu krásně posloužila již vytvořená hra „Aktivity“, kterou jsme doplnili souboji v jednotlivých schopnostech superhrdinů (rentgenový zrak aneb poznej, co má superhrdina pod kostýmem, nejdelší let či mrazivý pohled. Ze začátku opravdu vyhrával tým DCčkářů. Díky tomu se přestali snažit, však proč by taky měli, když už tom mají dávno v kapse. Ale to se pěkně mýlili. Marvel totiž napnul všechny své síly a najednou DCčkáři pokulhávali téměř o polovinu a rozdíl již dohnat nedokázali. Takže odpověď na otázku, na kterou čeká celý svět, „Kdo je lepší?“, zní jednoznačně: „MARVEL!“

Halloween party

Svět plný fantazie

Tento rok padlo organizování firemní akce na „pražáky“. Z toho vzešla důležitá otázka: „Co vlastně budeme dělat? A budeme to dělat opravdu my? Co raději najmout nějakou agenturu?“ Po krátkém rozmýšlení jsme se rozhodli vyzkoušet naši kreativitu a vymyslet něco sami. Pár večerů strávených s Pytlíkovic rodinou a jejich domácím mazlíčkem drakem Šmakem začalo přinášet své ovoce. Confluence se začala rychle plnit nápady všech členů organizačního „supr“ týmu. A z nich, po pár měsících útrap a bolehlavu, vznikl úžasný příběh protkaný fantazií skrz naskrz :). Nyní bylo potřeba na něj nalákat kolegy, ale zároveň je moc nevyděsit prozrazením, co vše je na ně nachystáno. Postačil k tomu milý a hezký plakátek, který zcela přesně nedefinoval jaká úskalí je opravdu čekají 🙂

Kácov 2014

„Akcepty“ začaly plnit naše emaily a my již nedočkavě odpočítávali dny do odjezdu do Kácova. Vyrazili jsme tam o den dříve, abychom vše nachystali a sami si poprvé prošli území krále elfů a Conino království Abrnoll (na mapě ho nehledejte), o něž se ve hře bojovalo.
Druhého dne ráno se hráči seřadili u svých týmových lídrů (průvodců). Je pravda, že týmy po včerejším zábavném večeru trochu prořídly. Ale i tak nebojácně vyrazily vstříc dobrodružství plného úkolů, nástrah a nebezpečenství. V odpoledních hodinách se probudili další účastníci a vyměnili se s těmi, které brzké vstávání zmohlo a potřebovali jej dospat. Po celodenní fyzické námaze odevzdali hráči své úlovky a začali vyzvídat, zda již mohou navštívit sprchu před finálním vyhlášením vítězů. S úsměvem jsme jim oznámili, aby ještě vydrželi a ponechali si i dobrou obuv (poslední slova patřila kolegovi v žabkách). Hlasité brblání bylo přehlušeno svoláním hráčů k finálnímu souboji. Bitva byla nelítostná
a do poslední chvíle nikdo (ne)tušil, komu připadne sláva, bohatství a samotný Abrnoll. Vítězem však mohl být jen jeden..a nebo ne?

Hraci

Po skončení hry patřilo vítězství nám všem. Stačilo jen pohlédnout do smějících se tváří kolegů. A na otázku, zda budeme příští rok opět organizovat týmbilding my…jsme s nadšením odpověděli ANO!

Takže se máte na co těšit 🙂