„Do práce na kole“ sme sa prihlásili s cieľom urobiť hlavne niečo pre svoje zdravie a taktiež životné prostredie. V rámci akcie prebehla i súťaž „Cyklozaměstnavatel roku 2016 v Brně“. Na základe posúdenia cyklo-infraštruktúry (státie pre kola, sprchy, šatne apod.), ale aj ďalších podporných programov, ktorými zamestnávateľ svojich zamestnancov podporuje a motivuje v dochádzaní do práce na kole, sme túto kategóriu vyhrali! Ocenenie si veľmi vážime a vedeniu ARTINu ďakujeme za skvelé podmienky, ktoré pre dochádzanie do práce na kole poskytuje a vytvára.
Slávnostné vyhlásenie výsledkov prebehlo vo štvrtok 9.6.2016 – v deň 18. narodenín ARTINu. Ocenenie milo prekvapilo i pána riaditeľa 🙂
A ako celá akcia u nás v ARTINe prebiehala? To Vám už priblíži Honza Trtílek 🙂
Do práce na kole
Byl pozdní večer první máj, (právě jsem se vrátil z prvních 50 km na kole)
večerní máj byl kola čas, (kolo jsem odhodil do kolárny – už ho nechci nikdy vidět)
Tomášův zval k soutěži hlas, (jenže první cena je tak lákavá)
kde steakem zaváněl háj. (snad to bude za tu dřinu stát)
A tak to všechno začalo, 16 odvážných bikerů, kolo-běžkerů a (Johny) Walkerů obléklo dresy a helmy a vyrazilo sbírat kilometry na svých cestách do práce.
Tomáš jakožto organizátor odvedl skvělou práci a z „tisíců“ přihlášených vybral oněch 16 nejlepších, kteří měli tu čest reprezentovat ARTIN v této prestižní soutěži.
Škoda jen, že organizace celé události sebrala Tomovi tolik sil, že první týden vůbec nemohl sednou na kolo a druhý týden dokonce krátce ochořel!
Nakonec však svou vůli a pílí dokázal skoro nemožné, a to na trase ze svého bytu do práce vzdálené asi 1 km najezdit za měsíc přes 200 km.
Pozn.: 22 dní, cesta tam a zpět 1 km = 44 km. Splněno na 460% to by za minulého režimu nezvládla ani nejlepší dojička v Hoštickém kravíně.
Celá akce se rozjížděla opatrným tempem, ale jak se soutěž začala lámat do své druhé poloviny a odstupy mezi nejlepšími se zkracovaly, začal tuhý boj o každý kilometr.
Každé nastartování auta nebo popojetí šalinou znamenalo propad ve výsledkové listině. Každá zkratka či nevyjetí mohlo změnit vítěze na poraženého. Každý ujetý kilometr nakonec rozhodoval!
Bitva o stachana měsíce byla vyrovnaná do posledního dne a Filip mi nedovolit ani poslední den v měsíci vynechat, abych alespoň dorovnal jeho skvělou 100% pravidelnost.
(Nutno říct, že oproti Tomovi se jednalo pouze o 100%, což bylo před revolucí u dojiček spíše podprůměr, ale alespoň se máme s Filipem kam zlepšovat!)
Třetí místo nakonec přeci jen uhájit Jiří, i když stejně jako jiní se musel strachovat a dřít na kole do poslední chvíle.
Boj o KEŠ však nabídla daleko více napětí. Soutěž o KEŠ (Kilometrs Eater Šampión) byla vypsána v obou kategoriích (mužské i ženské). Původně hlavně proto, aby ženy měli vůbec nějakou šanci.
Až později jsme zjistili, že ženy by měly šanci i tak, neboť pokud nepočítám sebe, pak ženy opanovaly první 2 místa (jmenovitě Majka a Emily) v akci KEŠ a nechaly za sebou i taková esa jako Michala či Lukáše Landsmanna!
Michalovi nakonec nepomohl ani strhující záběr „horské etapy“, kdy ukrajoval z Majčina náskoku desítky a desítky kilometrů, ale mohl si za to sám.
Neboť poslední pátek v měsíci měl jedinečnou možnost – stačilo jen nebýt líný a vyrazit do Prahy na kole- a mohl být jistě „in memoriam“ (nehodovost na D1 je vyhlášená) honorován jako šampión.
Leč na kdyby se nehraje, takže boj se nakonec soustředil pouze na dámy, kde Majka zvítězila o pouhých pár kilometrů před Emily. Michala může těšit alespoň to, že o celých 0,1 km (100 metrů) předjel 5tého Lukáše.
Konečné pořadí
Stachan=Pravidelnost
- Jan Trtílek – 100%
Filip Juhaňák – 100% - Jiří Salaj
- Lukáš Landsmann
- Michal Pachlopník
- Marie Lipovská
- Andrea Najvárková
- Emília Černáčková
- Tomáš Kučírek
- Michal Němec
- Zdeněk Němec
Vojtěch Smejkal
Tomáš Pohořelský - Václav Čáň
- Kristýna Čermáková
- Jan Najvárek
KEŠ (Kilometrs Eater Šampión)
- Jan Trtílek – 1 034,2 km
- Marie Lipovská – 427,1 km
- Emília Černáčková – 417,6 km (3 * 139,2)
- Michal Pachlopník – 400,3 km
- Lukáš Landsmann – 400,2 km (2 * 200,1)
- Zdeněk Němec
- Filip Juhaňák
- Jiří Salaj
- Tomáš Kučírek
- Andrea Najvárková
- Vojtěch Smejkal
- Michal Němec
- Tomáš Pohořelský
- Kristýna Čermáková
- Václav Čáň
- Jan Najvárek
Všem zúčastněným gratulujeme, dohromady jsme ujeli více jak 3,5 tisíce km (3603,7 km) a doufám, že příští rok již nebudou řádná omezení a budeme se konečně moci zúčastnit všichni a né jen hrstka vybraných!
Byl pozdní večer poslední máj, (Hurá, konečně!!!)
večerní máj už nebyl kola čas, (Zítra „píííp“ na kolo a pojedu pěkně autem)
Tomášův už nezval k soutěži hlas, (Prý můžeme jezdit až do září – spadl z višně!?)
Honzo! Jirko! Majko! – Kde máte Vaše kola do háj(e)!
PS: Majka se celý měsíc těšila na to, že si skočí do KofiKofi pro „kafe na triko“ a vinou Microsoftu, protože Internet Explorer jí chybně aktualizoval stránku, tuto akci prošvihla.
IE už bylo nahrazeno Chromajzlem, ale tímto bych chtěl založit obálku na Majčino kafe – doufám, že přispějí zejména řidiči, kteří díky nám mohli celý měsíc parkovat na blondýnu, a nikdo si toho nevšiml. Předem děkuji!
Emília Černáčková, Jan Trtílek