SpartanRace vs NightRunner

Přinášíme vám unikátní rozhovor s vedoucími týmů „bláznů“, jenž se rozhodli si víkend zpříjemnit vycházkovým během v končinách dalekých a velice kopcovitých. Na jedné straně účastnice NightRunneru (artiňačky) a na druhé účastníci SpartanRace Super (artiňáci). Kdo z nich to měl náročnější a kdo je větší borec??? …to si rozhodněte sami.

Jak jste se na závod připravovali?

(N) V rámci tréninkového plánu jsme zvolily vyčkávací taktiku. Hlavně nárazově a nijak se neuštvat. Pouze jedné člence týmu „ruplo v bedně“ a na začátku září si střihla oficiální závod v centru Prahy. Ale její snaha o vyprovokování aktivity byla úspěšně zadupána do země a jelo se dál podle plánu.

NightRunner Artin

(S) Co se týká fyzické přípravy na závod, ten jsme pojali velmi svědomitě a začali jsme chodit všichni po schodech do práce. Kanceláře máme hned v pátém patře. A kluci, co byli na projektu, chodili dokonce celé jedno patro. Někteří z nás chodívali běhat, mučit se do posilovny a to aspoň jednou týdně. Vždyť je to přece jenom fyzicky náročnější, než nějaký krátký “noční běh s lucerničkou na čele”.

Spartan Race Artin

Jaká byla “úmrtnost” před závodem a proč?

(N) Vzhledem k tomu, že závod se měl běžet ve tmě a mezi fyzické překážky měly být namixovány i logické úkoly, dalo se vcelku pochopit, že pánská část firmy prostě dostala strach a i ten jediný, který se nám do týmu původně nahlásil, týden předem účast vzdal s jakousi výmluvou „na bolavý kotník“.  Ze slibovaného ženského osazenstva nám ubyla pouze jedna duše, a ta se ani nemusela vymlouvat, s tím se tak nějak už delší dobu počítalo.

(S) Z devíti nadšenců, zbylo 7 schopných Spartanů. S blížícím se termínem závodu se stalo, že jeden nadšenec dostal tak silnou pánskou nemoc (rýmičku), že se nakonec také nemohl zúčastnit.

Povzbuzovali jste se navzájem?

(N) Náš tříčlenný tým držel od začátku silně při sobě. Překážky jsme zásadně zvládaly společnými silami, když jedné zrovna došly síly, ostatní dvě jí podepíraly, doslova. Protože některé překážky vyžadovaly téměř nadlidské fyzické ale i psychické úsilí. Při běhu byla taktika jasná. Jedna běžela vepředu, prorážela tmu, a hlásila dozadu možné překážky v terénu. Prostřední běžkyně posílala tuto informaci dál a kontrolovala, jestli za sebou vidí komíhající kužel světla z čelovky třetí členky týmu, která měla zároveň za úkol brzdit případné dorážející soupeře.

NightRunner Artin

(S) Ano.  Běželi jsme od začátku do konce s kolegou, se kterým jsme se při náhodných (a velice častých) výpadcích neustále podporovali. Nejvíc mě ale potěšila atmosféra celého závodu – ač všichni běželi za sebe (či za tým) bylo velice častým jevem, že při výpadku jiného ze závodníků se někdo zastavil, zeptal se “Seš v pořádku, nechceš pomoct”, což ve finále člověku dodalo mnohem víc sil a hlavně ho to velice příjemně zahřálo (aspoň na srdci), jinde to ani při 4 °C a ledovém větru nešlo.

Spartan Race Artin

Jaká byla motivace?

(N) Motivace byla jednoduchá. Jedna se kdysi zbláznila a navrhla ostatním běžet překážkový běh ve tmě. Ale proč vlastně nezkusit něco nového? Navíc běh ve tmě a v terénu je mnohem náročnější než běh za světla. Jako sorry, za světla je to lážo plážo, když vidím, kam běžím, co mám před sebou a z předchozích ročníků dokonce vím, jaké překážky mě čekají.

(S) Překonat sám sebe a své limity. K závodu mě dostal kolega z práce, kterému jsem v poslední době dělal osobního šoféra. Jednoho dne přišel dotaz: “Nechceš jet na Spartana”. Když doplnil, že jde o závod dlouhý víc než 15 km, je tam přes 20 překážek a za každou, kterou neuběhneš, si dáš 30 angličáku, nezbývalo mi při mém zdravém rozumu jinak než souhlasit.

Jak dlouho jste vybírali outfit?

(N) Ani moc dlouho ne, jako artiňačky s přirozeným půvabem, jsme ani neměly tu potřebu, což, předpokládám, u našich kolegů nebylo tak snadné…

(S) Outfit, co to je? Boty, tričko a trenky má doma snad každý, ne? Plány byly veliké, ale při dojetí do Jeseníků a zjištění, že teploměr v autě ukazuje 4 °C jsme na sebe naházeli všechno, co jsme našli v autě i pod ním 🙂

Co bylo v závodě nejhorší a na co naopak budete rádi vzpomínat?

(N) Dopředu se proslýchalo cosi o plavení na voru s pomocí dlouhé tyče přes rybník. Tato disciplína se pro nás, zkušené vodačky prověřené Sázavou i Vltavou, ukázala být nakonec jako jedna z nejrychlejších. Dokonce jsme daly dohromady i správné pořadí obrázků, které jsme si měly zapamatovat tak cca 500 m po startu a pamatovat si je po téměř celý závod. Celkem nemilé také bylo, když člověk po úspěšném absolvování obávané překážky vlastně téměř suchou nohou, zahučí po kolena do bahna, to se pak po zbytek závodu běhá s neplánovanou bahenní zátěží.

NightRunner Artin

(S) Počasí a nedostatek energie u občerstvovacích stánků. Nejlepší byla atmosféra závodu a pocit po doběhnutí. Vždyť je přece motto závodu “Pochopíš až v cíli” :-).

Spartan Race Artin

Vtipná historka ze závodu?

(N) No to by bylo nadlouho. Tak běžely jsme spolu tři ženy, to už je minimálně o spoustu průpovídek na jednotlivých stanovištích postaráno. Při úkolu slézání do studně, zde kolegyně objevila skutečnou „žábu na prameni“, o které nevěděli ani samotní organizátoři.

(S) No spíš před závodem. Jednoho kolegu jsme přemluvili asi hodinu a půl před odjezdem na závod, ať jde s námi. Pustili jsme mu video, kde bylo pár nosítek, asi tak tuna bahna a naprosto zničení lidé. No pak už mu nezbývalo nic jiného, než jet. Prostě stačí malinko vyhecovat a raději vypustí duši, než aby odmítl. No a sotva se vrátil ze závodu, tak trénuje na dalších 6 závodů, které pokoří v dalším roce.

Jaký byl pocit po doběhnutí?

(N) Ve zkratce? Asi takhle: „Do …píp…, ještě že už je konec.“ A pak taky: „Kde, sakra, točí to pivko?“

NightRunner Artin

(S) Neskutečný. Hlavně mě nejvíc potěšilo, že jsme dali bandu asi 5 žab, který s námi vybíhaly. Asi v půlce závodu nás předběhly, v tom okamžiku jsme se shodli s kolegou, že i kdybychom měli umřít, tak do cíle doběhneme před nimi a tak se i naštěstí stalo. Navíc těsně před cílem jsme měli tu možnost se brodit 300m potokem a přitom se vykoupat. Tudíž cílovou rovinku jsme proběhli čistí, krásně voňaví a blátem nasáklí.

Zúčastníte se příště?

(N) Tak to každopádně!!! Protože těžko najdete v dnešní době závod, po jehož absolvování ještě zbytek noci prosedíte kolem ohně s organizátory, popíjíte, hrajete na kytaru a zpíváte. Ráno vám ještě dovezou snídani a vy jste zřejmě tak omámeni čerstvým šumavským vzduchem, že je vám úplně jedno, že tam měli být sprchy a nějak to prostě nevyšlo. Tudíž se do Prahy vracíte unavení, bolaví, nevonící, ale náramně spokojení.

NightRunner Artin

(S) Jinak to ani nejde, jednou Sparťanem, vždycky Sparťanem. Už máme natrénován i válečný pokřik AROOOO!!!

Spartan Race Artin