Červená a žlutá
pro paintball dobrá

Artin roste, rychle. Elitní mozky se proto sešly, aby nalezly řešení této prekérní situace a výsledkem jejich usilovné spolupráce byl mistrovský plán, jak zdecimovat řady zaměstnanců a odečíst si to z daní. V pondělí 18. srpna, přesně něco málo po páté plus-mínus pár minut, se tedy skupina těch nejdrsnějších sešla na posvátném území Paintball Wood u lesního lomu v Brně – Líšni. Bohužel, organizace hned zpočátku hrubě selhala, když namísto ostré munice dodala pouze jakési barevné kuličky, které navíc nejmenovaní jedinci začali ochutnávat.

Narychlo jsme utvořili dva týmy a s hrůzou si uvědomili, že 19 je liché číslo. Navzdory několika výzvám se dobrovolník na rozpůlení nenašel a návrhy, aby se malá Lau přidala do žlutého týmu, byly zamítnuty, protože panovaly neopodstatněné obavy, že by mohla kolaborovat s červeným tatínkem a svůj tým zradit. Početně vyvážení jsme tedy nakonec nebyli, to však mělo na hru pramalý vliv.

paintball1

Proběhlo celkem osm bitev. Vítězstvím celou akci zahájili červení. Znovu se ovšem prověřilo pravidlo, že první vyhrání z kapsy vyhání. Do druhého střetu se žlutí vrhli agresí sobě vlastní a červený tým převálcovali. Nutno uznat, že na slušné vychování se nezapomínalo. Příkladem budiž Michal, který utrousil „Sorry“ ihned poté co popravil Tomáše. Třetí a poslední hra, kde bylo cílem se vystřílet, přinesla vítězství rovněž žlutému týmu. Následovaly dvě hry s cílem získat a do své základny dopravit vlajku, jež byla uložena uprostřed hřiště. Rudá Kristýna se stala nejvýraznější postavou, když během střetu informovala svůj tým o dění na bojišti. Nicméně ani to nestačilo proti žlutým, kteří sic početně slabší avšak rychlejší obsadili hned zpočátku klíčové pozice (pozn. prvni hra byla vyhrana v rekordnim case hlavne diky Vladovi, ktery na nic nehledel a bezel okamzite pro vlajku, kterou taky ukoristil a nasledne s ni bezel do zlute baze, pricemz ani jedno jelito z cerveneho tymu ho nebylo schopno zasahnout. Good job!) Další variantou hry byl úkol donést vlajku ze své do protivníkovi základny. V této části excelovala Pavlova taktika a přinesla vítězství červeným. Vyznamenal se rovněž Honza, který jako správný gentleman odpravil Faridu zezadu ránou do lýtka (pozn. bylo to z pul metra zepredu do masky/krku; je to proste drson!). Když se před osmou hodinou začalo šeřit, byla zahájena finální bitva s cílem ukrást vlajku z nepřátelské základny a dopravit ji do té své. To si oba týmy vyložili jako totální likvidaci protivníka a strhla se mela, z níž stojí za zmínku snad jen Kristýnino zvolání „Sejměte toho h***** na mostě!“ (pozn. nejmenovany kolega si pro priste nepreje byt nazyvan hovadem. Dekuji! (smile)).

Paintball Brno

Oficiální akce tedy skončila stavem 3:5 vítězně pro žlutý tým. Nejúspornějším střelcem je Martina, která nabila za celou dobu jen 150 kuliček a nakonec jí ještě zbyly. Na opačné straně spektra máme střelecké pošuky Tomáše B. a M., oba shodně s 500 a v těsném závěsu za nimi Michal se 450.

Slova kapitána vítězného týmu: „Vitezstvi to bylo presvedcive a zaslouzene. Zluty tym byl dobre organizovan a kazdy vicemene vedel, co ma delat. Sestava byla vyborna – vsechno mladi (a tudiz s vyborne fungujicimi reflexy) sniperi. Faktory neuspechu cerveneho tymu vidim v nasledujicich vecech: kapitan Zdenek (lol), malo vystrilenych kulicek, zvolili jste si to spatne Nemecko a vice holek v tymu (sorry ale je to tak).“

Ze statistik je zřejmé, že modřina je v paintballu něco relativně vzácného. Nicméně s plným zásobníkem se nám nechtělo odcházet, proto jsme se utkali duelech. Duelem je souboj 1v1 na vzdálenost 10 metrů bez krytí nebo uhýbání. Zde patří velké uznání Martině, která si jako jediná z děvčat šla vyřizovat účty se zbraní v ruce. Na druhou stranu mnozí nyní pochybují o svéprávnosti Zdeňka, který do jedné z mála holek v Artinu střílel a nějak se mu podařilo nasbírat 22 modřin.